Dr. Theiss SILYMARIN JAKON

Celková harmonizace fyziologických funkcí organismu.

DR. THEISS SILYMARIN JAKON
Látky obsažené v andské plodině jakonu a ostropestřci mariánském velmi příznivě působí na celkovou harmonizaci fyziologických funkcí organismu. Přítomnost nestravitelných beta-oligosacharidů, vlákniny a antioxidantů působí blahodárně zejména na trávení, metabolismus tuků a ochranu organismu před škodlivými kyslíkovými radikály. Přípravek je vhodný doplněk stravy pro podporu imunitního systému, při zotavování se po nemoci u pacientů s chronickými jaterními nemocemi, při redukční dietě a snižování obsahu cukru v krvi. Velmi příznivě působí na játra a trávicí systém.

JAKON
Jakon (Smallanthus sonchifolius) je vytrvalá rostlina, vytvářející shluk více než dvaceti velkých podzemních kořenových hlíz o hmotnosti 100-500 g, mimořádně i více než 1 kg. Ty jsou podobné hlízám jiřin, jsou jedlé a na povrchu kryté tenkou bezbarvou slupkou, která na vzduchu rychle tmavne. Pod slupkou je korová vrstva a pod ní bílá až oranžová dužina, která má jemně ovocnou chuť. Stonky mohou dosahovat až 2 metry výšky, jsou hustě olistěné tmavozelenými listy, které jsou ochlupené a zbarvené do fialova. Květenství jsou drobné úbory, žluté nebo oranžové, vyrůstající v latách na vrcholu stonku.

PŮVOD JAKONU
Již ve velmi raných vývojových stádiích andští zemědělci poznali vlastnosti jakonu a přeměnili tuto plodinu z plané na kulturní. Jakon byl nalezen již v pohřebištích z dob před Inky. V archeologickém nalezišti Nazca byla objevena vůbec nejstarší zobrazení jakonu na textiliích a na keramice z doby 500-1200 n. l. První písemná zmínka o jakonu pochází z roku 1653 od kronikáře Padre Bernabé Cobo. V Andách se jakon pěstuje v nadmořských výškách od 880 do 3500 m. Je rozšířen od Venezuely až po severozápadní Argentinu. Na místních trzích v Andách je jakon klasifikován jako ovoce a prodává se společně s jablky, ananasy a avokády. Hlízy mají příjemně nasládlou chuť a často se suší na slunci, kdy dochází ke zvýšení cukernatosti.

OBSAHOVÉ LÁTKY
Hlízy jakonu obsahují jako zásobní látku inulin a jiné fruktany s nízkým podílem glukózy. Ty mají příznivý vliv na lidskou střevní flóru a mohou upravovat některé z typů hyperlipidémií. Lidský organismus nemá enzym schopný rozložit inulin. Fruktany inulinového typu jsou součástí dietní vlákniny, tj. nestravitelných zbytků rostlinného původu, které jsou ve výživě moderního člověka velmi důležité. Hlízy jsou také bohaté na volnou fruktózu, sacharózu a glukózu. Listy jakonu obsahují látky, které slouží k jeho obranným mechanismům, při pěstování není třeba používat herbicidy.