
Tyto kapky se staly v druhé polovině minulého století univerzálním bylinkovým elixírem, který sloužil na všechny nemoci a používal se vnitřně i zevně. Jejich původcem je švédský lékař Samst, který žil na přelomu 17.-18. Století.
Podstata účinku těchto kapek není ani v přesném složení, ale v široce působícím účinku mnoha hořkých bylin. Recept na jejich přípravu není vždy stejný, u některých autorů jsou v jejich složení větší rozdíly. Obvykle se uvádí toto složení: po 10 g – pískavice, aloe, kafr, rebarbora, druh pelyňku, po 5 g – myrha, pupava a 2 g – šafrán. V dalších receptech se uvádějí i hořec, pýr, děhel, oman, jablečník a další. Svého času módní tzv. jugoslávská „grenčica“ obsahovala až sedmdesát složek.
Směs švédských bylinek zalijeme alkoholem, aby byly dobře ponořeny, a za častého protřesení necháme 3 – 4 týdny macerovat. Scedíme, po usazení můžeme stáhnout hadičkou. Užíváme třikrát denně lžičku s troškou vody před jídlem na zlepšení trávení, uklidnění a jako všelék. Zevně používáme kapky k potírání kožních problémů, drobných poranění, popálenin, vnějších zánětů a obklady při různých bolestech.
Zdroj: Dionýz Dugas, 500 nejlepších receptů lidové medicíny, Knižní expres, s.r.o., Ostrava, 2007